O očních vadách

Krátkozrakost

Schematické znázornění krátkozrakosti a její nápravy pomocí čočky

Krátkozrakost (lat. myopia),  je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou lidského oka sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Hlavním příznakem myopie je tedy neostré nebo zamlžené vidění do delší vzdálenosti. Zpravidla je toho příčinou příliš dlouhé oko, výjimečně může být příčinou zvýšená lomivost optického aparátu oka. Špatná schopnost vidění do dálky vedla k označení "krátkozrakost".

Stupeň špatného vidění se určuje měřením refrakce a vyjadřuje se počtem dioptrií, v případě krátkozrakosti bez znaménka. Náprava vidění se u krátkozrakosti děje podobně jako u opačného postižení, to jest dalekozrakosti, pomocí umělých optických čoček (rozptylná čočka). Tradičním nosičem umělých čoček jsou brýle. Druhou možností mechanické nápravy schopnosti vidění je použití kontaktních čoček. Vynálezci kontaktních čoček byli v letech 1952-1955 českoslovenští vědci, profesor VŠCHT v Praze Otto Wichterle a jeho asistent Drahoslav Lím.

Kromě pomocí brýlí nebo kontaktních čoček je možné myopii korigovat také některou z metod refrakční oční chirurgie. Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je zákrok laserem (mj. metoda LASIK/LASEK). Eventuálně se provádí implantace nitrooční čočky.

Dalekozrakost

Schematické znázornění dalekozrakosti a její nápravy pomocí čočky

Dalekozrakost (hypermetropia, příp. hyperopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou lidského oka sbíhají až za sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Jelikož je lidské oko toto částečně schopno kompenzovat zmohutňováním čočky (akomodací), nemusí být tato vada zpočátku (v dětském věku) dobře patrná. Jejím projevem je špatná schopnost postiženého vidět blízko umístěné předměty a naopak dobrá schopnost vidět do dálky. Schopnost vidění do dálky vedla k označení "dalekozrakost".

Stupeň špatného vidění se určuje měřením refrakce a vyjadřuje se počtem dioptrií, v případě dalekozrakosti s plusovým znaménkem. Náprava vidění se u dalekozrakosti děje podobně jako u opačného postižení, to jest krátkozrakosti, pomocí umělých optických čoček. Tradičním nosičem umělých čoček jsou brýle. Druhou možností nápravy schopnosti vidění je použití kontaktních čoček. Vynálezci kontaktních čoček byli v letech 1952-1955 českoslovenští vědci, profesor VŠCHT v Praze Otto Wichterle a jeho asistent Drahoslav Lím.

Astigmatismus

Astigmatismus (tzv. cylindrická oční vada) je refrakční vada, způsobující nepřesné zaostření světla na sítnici. Vyskytuje se také často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

V tomto případě nemá rohovka pravidelný kulový tvar, ale je v jedné ose nebo v obou dvou více či méně zakřivená. Tudíž místo toho, aby se mohly paprsky světla ze všech směrů spojit do jednoho ohniska na sítnici (v ideálním případě bodu), vzájemně se míjí a na sítnici se potom projeví jako různě velké a zakřivené plošky.

Zdroj: www.wikipedia.org